Navigace

Obsah

Obsah:

  

 

 Slepýš křehký (Anguis Fragilis)

Slepýš křehký (Anguis Fragilis)     Kromě hřebenové části Orlických hor se vyskytuje po celé oblasti. Je to náš jediný beznohý ještěr. Protože však má hadovité tělo, bývá často považován za hada. Žije v řídkých lesích, na jejich okrajích nebo na lokalitách lesostepního charakteru. Skrývá se pod kameny, v trouchnivých pařezech, hromadách kamení, hrabance. Nevyskytuje se na rašeliništích. V kulturní krajině se vyskytuje v zahradách a sadech, většinou v blízkosti kompostu. Je vejcoživorodý. Jeho zbarvení je nenápadné. Hřbet je hnědavý s několika pruhy, břicho je světlejší. Výjimečně může dosáhnout délky 45 cm.

 

 

 Zmije obecná (Vipera berus)

Zmije obecná (Vipera berus)     Vyskytuje se v celé CHKO Orlické hory. Obvykle ji nalezneme na slunných, ale v rozporu s obecnou představou, vlhkých místech. Typické jsou lesní paseky, polomy, rašeliniště, vřesoviště, porosty borůvčí a okraje lesních potoků. Délku těla až 80 cm můžeme pozorovat jen u největších jedinců. Je to náš jediný jedovatý had. Obecná představa o její nebezpečnosti je však silně přehnaná. Skutečně nebezpečná může být pouze malým dětem, přestárlým lidem, lidem trpícím nervovými a oběhovými chorobami a alergikům. Zmije zimují zčásti jednotlivě, zčásti v hromadných úkrytech, puklinách skal, po pařezy, ve zbořeništích. Někdy zimují společně s dalšími druhy plazů i obojživelníků. Živí se převážně drobnými myšovitými hlodavci, obojživelníky, ještěrkami. Zmije zásadně neútočí na větší kořist. Proto při uštknutí člověka jde jednoznačně o akt obrany.

 

 Chřástal polní (Crex crex)

Chřástal polní (Crex crex)     Dosahuje velikosti štíhlé koroptve. Hlavně v letu vynikají nápadně rezavé hnědá křídla a pozornost poutají i volně svěšené nohy. Zejména zvečera a v noci se ozývá charakteristickým a originální dvouslabičným voláním, které lze přirovnat k drnčení na zuby hřebenu. Je tažný. V CHKO Orlické hory pravidelně hnízdí a jeho stavy se novodobě zvýšily. Obývá hlavně louky a hnízdí na zemi. Chřástal polní, celosvětově ohrožený druh, je zařazen v příloze 1 směrnic ES o ptácích a je proto povinností ho chránit vyhlašováním zvláště chráněných území (SPA). Je rovněž chráněn Bonnskou a Bernskou úmluvou. Patří k prioritním evropským druhům ptáků, pro které BridLifeInternational vypracoval akční plány na ochranu.

 Hřib smrkový (Boletus edulis)

Hřib smrkový (Boletus edulis)     Poměrně hojná, výtečná, staročeská tržní houba. Nacházíme ji v jehličnatých, smíšených i listnatých lesích, ve stromořadích při cestách a v alejích v horách a podhůří od léta do podzimu.

 

 

 

 

 

 

 Koprníček bezobalný (Liquisticum mutellina)

Koprníček bezobalný (Liquisticum mutellina)Roste na loukách v západní části Orlických hor, ponejvíce v okolí Olešnice v Orl. h. Zde dosahuje západní hranice rozšíření v Sudetech a nejsevernější hranici rozšíření světového. Ohrožený druh.

 

 

 

 

 

 

 

 Lilie cibulkatá (Lilium bulbiferum)

Lilie cibulkatá (Lilium bulbiferum)     Krásný a zdobný druh rostoucí na okrajích luk, na mezích i v silničních příkopech. V Orlických horách byla v posledních letech nalezena na 10 lokalitách. Na snímku je lokalita u obce Lomy. Silně ohrožený druh.

 

 

 

 

 

 

 

 Bledule jarní (Leucojum vernum)

Bledule jarní (Leucojum vernum)     Jedna z nejběžnějších rostlin v Orlických horách, které jsou výskytem této rostliny význačné. Vyskytuje se na zamokřených a vlhkých loukách, lesních prameništích a podél potoků. Ohrožený druh.

 

 

 

 

 

 

 Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens F.)

Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens F.)     Střevlík zlatolesklý dosahuje velikosti 18 - 26 mm. Má rád podhorské a horské vlhké lesy celé CHKO, v nichž je dostatek tlejících pařezů potřebných pro přezimování. Je to jeden z našich nejkrásnějších brouků nádherně kovově zlatolesklý, zbarvení může přecházet i do červena. Samička klade velká oválná vajíčka do země. Vylíhlé larvy jsou masožravé a stejné jako brouk velice užitečné.

 

 

 

 

 

 

 Tesařík pižmový (Aromia moschata L.)

Tesařík pižmový (Aromia moschata L.)     Nádherný, nápadný tesařík, veliký 22 - 32 mm. Vzácně se vyskytuje na odvrácené straně hřebene Orlických hor. Barevně výrazně varíruje, ale nejčastěji je krásně kovově zelený nebo modrozelený. Rád sedává na velkých okoličnatých květech. Brouk vylučuje ze zvláštních žlázek, ústících na spodní straně hrudi voňavý sekret, takže brouk i místo, kde se zdržuje pronikavě voní pižmem. Při chycení protestuje hlasitým vrzáním. Larvy tesaříka pižmového se vyvíjejí hlavně ve vrbách, někdy však také v olších.

 

 

 

 

 

 Skorec vodní (Cinclus cinclus)

Skorec vodní (Cinclus cinclus)     Je velký jako kos, má krátký ocas. Až na nápadnou bílou náprsenku je celkově tmavý. Létá prudce, s oblibou sedává na balvanech vyčnívajících z proudu a vsedě pak stále pohupuje tělem. I lov potravy pod vodou mu usnadňují silné nohy. Při vyrušení se ozývá ostrým kovovým hlasem. Zpěv je cvrčivý s flétnovitými tóny. Zpívá nejen v zimně, ale někdy již dlouho před hnízděním - například v říjnu. U nás je skorec stálý, maximálně podniká jen krátké potulky. V naší republice pravidelně hnízdí. Obývá vodní toky různého charakteru, ve vyšších, ale i v nižších polohách v celé CHKO Orlické hory. Hnízdo si staví téměř vždy nad vodou. Je to dosti velká uzavřená kulovitá stavba s bočním vchodem a je vystavěna z mechu, kapradin a dalšího rostlinného materiálu. Skorec využívá hnízdo opakovaně i řadu let.

 Brkoslav severní (Bombycilla garrulus)

Brkoslav severní (Bombycilla garrulus)     Je velký jako špaček, kterému se velmi podobá i obrysem a způsobem letu. Ale celkově je světlejší. Má nápadnou chocholku a rovně uťatý ocas. Vábí specifickým, kovově zvonivým, vysokým cvrčením. Zdržuje se v hejnech různé velikosti. Tento severský druh je tažný. V naší republice protahuje a zimuje. Objevuje se především v listopadu a prosinci, na jaře hlavně v březnu a v první polovině dubna. Jeho tah má invazní charakter. V některých zimách se objevuje ve velkém počtu a na mnoha místech v CHKO, jindy zcela či téměř chybí. Lze ho vidět v lesích i v otevřené krajině v závislosti na zdrojích potravy, často v podobě plodů ochmetu, jmelí, jeřabin a růže šípkové.